Zdroj: http://www.foxricmanice.cz/./kategorie/100-mil-v-sedle-2014  •  Vydáno: 3.11.2014 18:18  •  Autor: LiskaR

100 mil v sedle 2014

27. - 29. srpna 2014

 

Letošních 100 mil se startovalo na Sázavě / poblíž Světlé / , první etapa vedla na sever k Čáslavi a Kutné Hoře, druhá na východ k Železným Horám , a třetí zase na Vysočinu s cílem v Křižánkách na Kidově Louce.

V úterý jsme s pomocí Kačky a Martina Ondrůje dovezli koně a vůz na start - a začlo pršet. Več středu ráno byl start od osmi hodin, a to pršelo tak vydatně , že asi osm závodníků skončilo aniž by odstartovalo. Nicméně na trať se postupně vydalo asi 35 startujících dvojic a dva vozy. První kontrola byla na zřícenině hradu Sion, kam jsme dorazili mezi prvními. Kolem poledne přestalo i pršet, nálada se zvedla, zvláště když jsme se na cestě potkali s bratry Pátkovými, kteří jeli proti nám / a samozřejmě tvrdili, že jedou správně /.Po kontrole jsme se ještě rozjeli do úrodného kraje mezi Čáslaví a Železnými Horami, abychom něco nahnali na zítřek. Kraj byl tak úrodný, že jsme za světla nenašli kousek volné trávy a kolem desáté jsme se potmě uložili na noc před opuštěným domkem, kde jsme koním nechali spásat předzahrádku. Druhý den jsme začali se střídáním koní ve voze. /  Natálka nemohla tahat kvůli otlakům, tak se střídali Gréta, Bělka a Nugetka /. Koníkům větší zátěž / jezdili jsme 10 - 12 hodin denně, ale pohodovým tempem / nedělala žádné problémy, na kontroly jsme dojížděli s hodinovým náskokem , tepy byly vždy v normě. V druhé etapě byla veterinární kontrola na zřícenině hradu Líchnice. Zkontrolovaní jsme byli mezi prvními , a rozjeli jsme se k třetí kontrole. / ta byla naplánována na zítra v osm ráno, aby se zemezilo nočnímu závodění. Byla kousek od Prachovic. / V pátek jsme na poslední etapu vystartovali v osm hodin - a to už šlo o čas - kdo bude v Křižánkách první vyhrává. Cestu jsme zvolili dobře, Sečskou přehradu jsme minuli severně, na Vysošinu jsme se dostali jižně pod Hlinskem. Dandy s druhým vozem jela přímo přes Hlinsko, ale musela jet z Trhové Kamenice po I.třídě, a to bylo moc rychlých kamionů na koňský povoz. Ale - dojela druhá. To my jsme se klikatili po malých cestičkách, projeli jsme skanzen na Veselém kopci, smůlu jsme měli dvakrát, když jsme se vydali po traktorových polních cestách - vždy jsme se museli s velkým úsilím vracet na silnici. Jednu se cesta zužovala tak, že jsme museli řezat stromky. Třikrát jsme ten den předjeli Pátky - vždycky si seděli u malého stolečku u piva - buď před smíšeným zbožím nebo před hospodou, koně přivázané kolem. Ten stoleček asi jezdil s nimi. - A nikdy jsme je neviděli, kde nás předjížděli. Do cíle jsme dojeli po nich, na desátém místě. Koně byli v pohodě, žádné zhubnutí, odření ani otoky, natož kulhání.  My jsme byli asi utahanější víc. Večer bylo zpívání u ohně, v sobotu v poledne vyhlášení výsledků. Já jsem nadvakrát odstěhoval vůz  a koně, V neděli jsme ještě uklidili týpiovky na táboře  - a dom . Holkám začíná zítra škola. Už se těšíme na další ročník.

Zapsal  Radek.